x_Ostrov Mrtvých_x ... 1 Part I love you I am dead

27. června 2008 v 20:58 | Gregorka |  Ostrov Mrtvých
Frank
,,Gerarde já tě miluju",,Cože Franku si ze mě děláš prdel ne?Ty seš buzerant?No fůj to není možný a já s tebou kamarádil.Co si o mě myslíš HAHAHA to seš na omylu" plivne mi k botám na zem a bez dalšího komentáře odejde.Proč já debil jsem se mu přiznal.Miluji ho tak moc jak nikdo nikoho nikdy.je mi vším pro něj bych udělal cokoli.Život bez Gerarda snad ani nemá cenu.neumím si to představit kdybych se měl každé ráno budit a vědět že on tu není pro mě,že mne nesnáší...Bere mě jen jako kamaráda.Ne bere spíše bral teď jsem pro něj bezcenej ibohej gay,kterej se zamiloval do jeho čokoládově hnědých očí a do jeho úsměvu.Nemůžu ho do ničeho nutit...ale nemusel na mne být tak hrubý.

Byly jsme kamarádi snad už od malička,jenže já si pak začínal uvědomovat moji sexuální orientaci a tím jsem všechno podělal.Nemám ani pro koho žít.Rodiče mi před rokem zemřeli.Ne tohle nemůže být možný.Musím to ještě nějak skusit.Nesmím všechno vzdát.Musím si věřit.Musím Musím Musím.Rozhlédnu se po něm a jdu za ním.Chodíme na stejnou školu ale on je o rok starší.Mě je 18 a jemu 19.Šel do knihovny bez váhání jdu za ním.,,Gerarde!",,Co je?" řekne chladně a mě z očí vytrysknou slzy.,,Počkej Gerarde" on se jen bezeslova otočí.Nejspíš vidí mé červené oči a jen vypustí ,,Tak dneska v 18:00 v parku,teď na tebe nemám čas ani náladu,přij´d do 5 street park"chladně se mi zadívá do očí a odejde.
OMG bože cože?On mne neposlal do prdele.Vůbec si nevěřím pošle mě do ní určitě v tom parku.No,třeba ne třeba to bude OK.Třeba ne a sklopím oči.Něco moc těžkého mne tíží na hrudi.Asi je to srdce není zlomené,ale nemá k tomu daleko.Po tom co mi Gee řekl jsem ale o to šťastnější.
Zbytek školy tak tak přežiji.Při fyzice jsem dokonce ani neusnul,to se nestává často.Napětím jsem celé hodiny ani nemrkl.Čas utíká,no spíš se táhne strašně pomalu.Hodiny mi připadají nekonečné,strašně dlouhé a učitelé mi přijdou tak nudní.Jediné co mě drží je ta představa že se ještě dnes uvidím s Gerardem.Vzpomenusi na fotku Geeho co mám v peněžence.Vytáhnu ji .Slint...jeho černé dlouhé vlasy,které má včesané do obličeje.Ty jeho oči a ten sladký úsměv...Najednou zazvoní.Konec školy vylítnu z lavice a jen tak letmo se kouknu na hodinky.Zaseknu se je teprve 15:00 ještě 3 hodiny do mé dá se říct osudné chvíle.3 hodiny co já sakra udělám s 3mi hodinami.Musím se připravits mou leností a zároveň nadšením,to bude trvat docela dlouho.Docela divná kombinace lenost a nadšení..
Ryche jdu na zastávku aby mi neujel autobus.Busem dojedu až před náš dům.Park je v centru města a my bydlíme na kraji,takže sebou musím hodit..Vletím domů jak neřízená střela.Pstím muziku.Volume dám na maximum.vykoupu se a pak na sebe navleču nový hadry.Je 16:30.Mám na to hodinku a půl.To stíhám tak tak.Co nejrychleji vyjdu z baráku a teprve u sousedů zjistím že jsem nezamkl,tak rychle doběhnu k domu zachrastím klíčkama v zámku a jde se.
Jdu svyžným krokem a přemýšlím co Geemu řeknu.v hlavě mi stále zní že to bude dobrý,ale moje intuice mi říká že to tak není.nevšímám si okolního světa,před sebou mám jen a jen jeho úsměv.DOjdu na místo přesně v 18:00.Už by tu měl taky někde být a tak ho netrpělivě vyhlížím..Stále čekám a doufám...jenže v 18:30 si uvědomuji že si ze mě Gerard udělal jen srandu.Takový blbý vtípek něco mne tlačí u srdce to byl asi on právě mi to srdce zlomil.Sakra přece nemůže být tak arogantní.Tímhle mi naznačuje že na mě totálně sere,že jsem už pro něj jen ten vzduch ani ten kamarád.Ještě naposledy se rozhlídnu po našem parku.Tady jsme si hrávali když jsme byli malý na Cambrige street park.Co teď co budu dělat?Budu ho muset potkávat.ne to nemůžu.Udělal bych pro něj cokoli jsem říkal COKOLI????? V hlavě mi začne hlodat malý červíček.Asi to tak bude nejlepší.Pomůžu tím sobě i všem ostatním.Nebudu se trápit.Stejně tě Gerarde Miluji Miluji Miluji ,,MILUJI"zařvu nahlas.Jdu domů.
Jsem rozhodnutej skoncuju s tím všim.prostě a jednoduše si vezmu život.Celou dobu myslím na něj,ale te´d už né tolik na něj jak na to jaký to může být po smrti.Řekl jsem mu své.Dal jsem mu své srdce a on ho tupě pohodil.Tohle mi stačí nebudu se dál trápit.Nebudu.jdu do koupelny.Otevřu šuplí a cítím jak mi po tvářích tečou horké a slané slzy.Otevřu šuplík ve kterém jsou žiletky.vytáhnu jednu a opřu se o vanu.Chvíli přemýšlím.Nad čím zase? Nemá to cenu.Zase se ve mě začne něco hýbat.Možná je to chtíč,možná je to nenávist a možná je to jen strach.Strach z něčeho nového.mezi prsty uchopím žiletku,ukápne mi na ni slza a já se pomalu přibližuji k předloktí.Zavřu oči a slabým hláskem vyjeknu bolestí.Otevřu oči,vždy jsem nesnášel krev ale teď je to jiné.Z hluboké rány vytéká smutkem zkalená červená krev.Oči se mi začínají klížit.Víčka se mi zavírají a já z posledních sil si na ruce udělám další 2 červené studánkykrve.nevnímamvěci kolem sebe jen slyším,jak nekdo zvoní.Nic se neděje.Nic je tu jen ticho.Tupé ticho.dlouhé neprostupitelné ticho.před očima se mi v rychlosti mihne pár důležitých bodů z méo života.Moc jich není,jeden z nich je i Gerard.nakonec vidím sebe jak ležím v louži krve.Nic poté je holé ubohé nic.....
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Klaudiqa Klaudiqa | Web | 27. června 2008 v 21:31 | Reagovat

Fuh...tak tato story ma nieco do seba a musim povedat ze aj ked je na tom ten tvoj kamarat zle, myslim ze samovrazda nie je riesenim. Kazdy mame problemy, viem mozno sa mu zda ze je na svete sam a ze jeho problem je uplne najvacsi, ale myslim ze ked sa o niekolko rokov obzrie spat, zisti ze to tak nebolo a iba sa nad tym pousmeje. Vzdy sa najde cesta, kde sa daju vyriesit vsetky problemy a dufam ze Lukas je rozumny chalan a podari sa mu prekonat to vsetko a nakoniec si najde niekoho kto ho budem mat strasne moc rad....prajem mu vela stastia a hlavne pevne nervy..=)

2 Klaudiqa Klaudiqa | Web | 27. června 2008 v 21:51 | Reagovat

ja si nemyslim ze su to len kecy aby si nalakala ludi na blog....verim ti a dufam ze sa z toho dostane a vsetko bude OK

3 Klaudiqa Klaudiqa | Web | 27. června 2008 v 22:04 | Reagovat

heh vdaka...no ja to mam tak isto s cestinou...tiez niekedy nerozumiem niektorym slovam a tak..ale snazim sa a celkom to ide...:)

4 veve veve | 28. června 2008 v 11:19 | Reagovat

Krásnej, smutnej příběh.... :´( ach jo proč milovat tak bolí... a ještě víc bolí když člověk lásku tomu druhému neopětuje.... au :´(

5 El.eanora::... El.eanora::... | Web | 28. června 2008 v 12:02 | Reagovat

čéče gregorka to bych do tebe neřekla...sqele píšeš

6 iWusZka iWusZka | Web | 14. září 2008 v 15:21 | Reagovat

wow

7 Jannica Jannica | Web | 24. března 2009 v 18:20 | Reagovat

To je debil ten Gerard! Mu za to nestojí... ani za kamaráda nestojí...

8 Ivušák-LittLe.PANSY Ivušák-LittLe.PANSY | 10. července 2009 v 21:59 | Reagovat

:( ach božé

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama