x_Miluji Tě_x (4)

30. června 2008 v 11:29 | Gregorka |  - - Od Veve - -
"Dobře…Tak jinak. Kdyby Mary byla tvoje adoptovaná dcera přefikl bys ji?""Kdybych se do ni zamiloval a ona by chtěla. Tak asi jo.""No Mikey, co se od tebe nedozvím.""Aby se to drahý bratře nestalo tobě!""Necháme toho téma a jdem za holkama jsou tam samy a opuštěné.""Jo jdem."
Gerard a Mikey se vrátili z wc, byli tam docela dlouho jsem myslela, jestli se třeba nespláchli do záchoda.
"Co jste na tom záchodě tak dlouho dělali?" zeptala se Lyn-Z."Určitě nějaký kávoviny," uchechtla se Alicie."Jsme debatovali," odpověděl Mikey."A o čem pak?" vyzvídala Lyn-Z."To je tajemství," usmál se Mikey.Donesli nám jídlo. Mňam už mám hlad. Po jídle se ještě kecalo. Mikey a Alicie mi řekli ať je oslovuju jménama. Je to určo lepší, než abych jim říkala strejdo a teto. Gerard Mikeymu řekl, že jsem se pokoušela hrát na baskytaru a že by bylo supr kdyby mě pomohl na ni hrát.
Lyn-Z se trochu nafoukla, že ona taky hraje na basovku a že mě může učit taky. Gee musel trochu si Lyn-Z udobřovat a Mikey řekl, ať si vyberu já, kdo mě má učit. "Já trochu na baskytaru umím a chtěla bych se naučit ještě líp na ni hrát. A taky bych se chtěla naučit hrát na elektrickou kytaru.""Na elektrickou tě naučí Frankie nebo Ray," usměje se na mě Mikey.Áá ten je taky tak sladkej, ale Gee prostě je můj hlavní milášek z My Chemical Romance.Na Geeho jsem nepozorovaně civěla. On je tak okouzlující. Hned bych mu dala pusu!Mikeymu a Alicii, těm to spolu tak sluší, hodí se k sobě a je vidět, že se mají rádi.Ale Gee a Lyn-Z se podle mě vzali moc rychle a nesluší jim to spolu jako Alicii a Mikeymu.V restauraci jsme pobyli skoro tři hodiny, bylo to super už se těším až se setkám s členama My Chemical Romance. Jo a na tu basovku chci, aby mě učil Mikey, ale zatím jsem to na hlas neřekla. Už to vidím Lyn-Z se urazí, aspoň si to myslím.Dorazili jsme domů. Já ze sebe shodila oblečení a šla jsem do koupelny, osprchovat se.S černým pyžamem s lebkami jsem zalehla do postele s knížkou, ale moc jsem toho nenačetla pořád jsem vzpomínala na dnešní den a na mnoho jiných věcí.
Zítra bych se měla zeptat ještě na školu. V děcáku jsme měli vlastní učitele. Bylo jich tam myslím tři. Náš děcák nebyl moc velkej bylo tam asi třicet děcek a věkový průměr byl
od 5-18 let. Mladší děcka tam nebyli aspoň tento rok. Možná tam byli aj mladší, ale to si nepamatuju.
Mě šoupli do děcáku když mi bylo 13 let. Rodiče mi umřeli když mi bylo 5 let při bouračce a já žila u babičky do 13 let než umřela, jiné příbuzné nemám. Sakra začala jsem brečet.
Na tohle jsem vzpomínat neměla! Odložila jsem knížku a zasla jsem. Lehla jsem na bok směrem ke stěně a brečela jsem, polštář už ani nestihl slzy vsakovat a byl za chvílu mokrý.
Slyšela jsem vrznutí dveří a hlas Geeho: "Mary už spí Lyn-Z. Jdem taky spát."
Dveře se zavřeli a pokoj se zase zahalil do tmy.
Ráno jsem otevřela oči. Jejda kolik je? A v kolik jsem včera usla? Kouknu se na digitální budík na nočním stolku. Na displeji je 10:07. Ach jo se mě teď nechce převlíkat. Na snídat se půjdu v pyžamu a pak se převlíknu."Dobrý ráno Mary," pozdravila mě Lyn-Z, které se asi také nechtělo ještě oblékat, protože měla na sobě župan a popíjela kafe a pokuřovala."Dobré ráno.""Dobré. Včera jsme ti ani nepopřáli dobrou noc. Chtěli jsme, ale ty už jsi spala.""Já jsem vám taky nepopřála dobrou noc. No jo no byla jsem unavená. A…"Chvílu jsem se zasekla chtěla jsem říct Gee,ale vymáčkla jsem ze sebe táta."A táta ještě spí?""Ne. Gerard jel na koncert.""Aha. Mám dotaz.""No povídej." "A jak je ta škola na kterou budu chodit daleko? Abych věděla v kolik vstávat."
"No autem tam seš docela rychle, ale pěšky nevím. Můžeme se tam po obědě podívat a stopnout, jak nám to dlouho bude trvat.""Dobře a jak to bude s učebnicama?""Některé už máme koupené.""Supr.""A jak se těšíš do školy?""Já ani nevím. Ve škole jsem nebyla dlouho, protože v děcáku jsme měli vlastní učitele.""Kolik jste tam těch učitelů měli?""Tři.""To moc není. Jak jste se učili?""Byli jsme rozděleni na skupiny.""Aha a to asi bylo rozdělený podle věkový skupiny že?""Jo. Od 6 do 10 let, pak od 11 do 14 let a nakonec od 15 do 18 let, ale nikomu 18 v děcáku nebylo. Já byla jediná, které bylo 17 let. V děcáku byly spíš mladší děcka. Myslím, že tam byly dvě 16letý děcka, čtyři 15letý a pak už jsem se v tom moc neorientovala.""Kolik dětí bylo v děckém domově dohromady?""Myslím, že třicet."Ten děcký domov nebyl moc velký, že?""Jo to nebyl. Já se jdu do pokoje převléct, tak zatím…" Zase jsem se zasekla a Lyn-Z hned na to reagovala: "Mami.""Mami," zopakovala jsem to po ní, jak papoušek."No vidíš už si na to docela začínáš zvykat."Hm docela dobrej vtip. Na to si snad nikdy nezvyknu. Převlíkla jsem se a přemejšlela co budu dělat. Koukla jsem se na hodiny 10:35. Do oběda času dost. Když teď přemejšlím nad obědem. Co vůbec bude? Lyn-Z určo vařit neumí no možná míchaný vajíčka by zvládla a ještě nějaká jednoduchý jídla.
Co kdybych uvařila já! Já docela vařit umím. Jsem se to naučila v dětském domově. Poslední dva roky jsme pomáhala vařit. Jsem dostala chuť na palačinky. Takže dnešní menu na oběd je jasné. Měla bych jít omrknout jestli v kuchyni jsou všechny suroviny, co budu potřebovat.
Prošmejdila jsem kuchyni vypadá to, že na nákup jít nemusím. Ještě je dost času, není ani jedenáct hodin. Odebrala jsem se do obyváku a pustila si televizi. Projížděla jsem hudební kanály. Najednou jsem narazila na klip od MCR - I don´t love you.Jé to je supr, ale snad se nerozbulím. Mě ta písnička už párkrát rozplakala. No jo no Geemu to sluší jako obvykle. Já jsem hrozná fakt! Už cítím, jak mi slza teče po tváři. K sakru! Honem musím si otřít slzy, aby mě neviděla Lyn-Z.
No jo no, když Gee zpívá I don´t love you, tak mi připadá, jako by to zpíval mě.
Dost deprimování! Snad mě má rád, aspoň jako dceru. Když vím, že mě milovat nebude.
Ale nikdy neříkej nikdy. Teď jsem zase nějak moc optimistická. Mary, Mary ty blázne!
V půl dvanácté jsem se přemístila do kuchyně a začala jsem připravovat oběd. Vypadá to,
že bude docela dost palačinek už teď jich mám patnáct. Takže palačinek je třicet dva. Ještě vytáhnu jam a šlehačku a může se obědvat.
"Oběd!" Zařvu na celej barák, aby mě Lyn-Z, která je v ložnici slyšela.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 LeŇuŠe LeŇuŠe | Web | 30. června 2008 v 11:52 | Reagovat

Je to super♥♥♥ Honem pokráčko :))

2 GFMBR GFMBR | Web | 30. června 2008 v 19:23 | Reagovat

to je užasný díl XDD jaaj chci pokraško...prej jestli by přefik svou dneru XDDD ...rychle rychle at mam co číst XDDD

PS:i když jsem třeba nenapsala koment u některeho dilu příběhu "Miluji tě" tak jsem četla všechny díly xDDDDDD a jsou fakt bohový XDDDD

3 Niky Niky | Web | 30. června 2008 v 20:54 | Reagovat

jáj to je pěkný. Ale myslím, že Lyn-Z umí víc vařit než já. Ještě před týdnem jsem neveděla, co jsou to šunkafleky...

No, raději nic.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama